Jak to celé vzniklo? Na začátku byla čistá frustrace a krabice vlastních i starých filmů po dědovi. Zkusil jsem běžné skenery, ale jejich šnečí tempo mě ničilo – na to prostě nemám trpělivost. Chtěl jsem kvalitu, ale v rozumném čase.
Náhoda mě pak svedla dohromady s Martinem Wágnerem. Martin dodal know-how z letité praxe, kdy z filmů dostával maximum v polních podmínkách. Byla to pro mě hozená rukavice. Vzal jsem jeho zkušenosti a rozhodl se je povýšit na profesionální stroj. Žádný „bastl z 3D tiskárny“, ale dotažený produkt.
Moje motto je jednoduché: „Když už něco děláš, dělej to pořádně (anebo radši vůbec).“
Nejsem fanoušek bombastické sebeprezentace, ale praxe mě naučila, že co si neudělám sám, to buď není vůbec, nebo se u dohadování stráví víc času než u samotné práce. Proto celý projekt řeším od podlahy až ke stropu (a často se ukáže, že je k tomu třeba přibrat i sklep, půdu a střechu) – od elektroniky a mechaniky v dílně, přes nízkoúrovňový kód, logiku pod kapotou a uživatelské rozhraní po web.
- Moje filozofie je přímočará: Vývoj mě pohlcuje: Když se do něčeho zakousnu, věnuji tomu klidně 200 % času. Nevím bohužel, kdy přestat, dokud výsledek není stoprocentní.
- Open Source jako cesta: V kódu i řešení preferuji otevřenost. Věřím, že open source umožňuje kooperaci podobně laděných lidí a posouvá techniku dopředu mnohem rychleji.
- Stabilita vs. vášeň: Abych mohl tvořit věci, které mají smysl, věnuji se přes den i „serióznímu man-day korporátnímu světu“. Je to pro mě skvělá škola disciplíny a hlavně palivo pro mé vlastní projekty, kde si můžu dovolit řešit výzvy bez politických kompromisů.
- Zkušenost z jiných světů: Moje „maker“ kořeny sahají od řízení hvězdářských dalekohledů přes systémy pro řízení budov až po telemetrii pro sledovanost televizí. Digitalizace filmů je pro mě ideální průnik precizní techniky a lásky k fotografii.
A když zrovna nejsem v dílně nebo v kódu? Najdete mě na cestách „na vlastní pěst“, u vojenské historie nebo kdekoli, kde se dá sportovat, tedy zejména venku.